Sportovní aktivity se na Horním Újezdě uskutečňovaly již před založením Tělovýchovné jednoty. Jednalo se především o volejbal a fotbal. Hrálo se každou neděli dopoledne nejdříve u budovy školy, poté na hřišti na místě, kde teď stojí bytovka za kulturním domem. (bylo tam hřiště na fotbal a za ním hřiště na volejbal, kde jsou dnes zahrádky za bytovkou). Ve škole se hrál fotbal a stolní tenis v tělocvičně ve škole. Po roce 1963, kdy byl postaven v obci kulturní dům, byla snaha mladých lidí sportovat v kulturním domě, což jim nebylo umožněno.

Hornoújezdskou kopanou v dávných časech popisuje paní Marie Pohorská, které údaje předal Jan Krejsa z Poličky: „Hornoújezdský fotbal má kořeny od roku 1930. Ve vsi byly tři družstva po devíti členech. Veské družstvo vedl kapitán František Kerhart, Víska 141. Krásenské družstvo Václav Pechanec, Krásnovec č.p. 76. Podlubnické družstvo Josef Svatoš, č.p. 50 Podlubníček. Po několika letech se družstva rozpadla, starší hoši odešli do světa a do učení. Zůstalo družstvo Krásenské, do kterého přešel z Podlubnického družstva Jan Boštík, František Lněnička a Jan Krejsa. Hrálo se před starou hasičárnou na Krásnovci za kapličkou a také na školním hřišti. Než bylo ovoce na školní zahradě. Pak už pan řídící fotbalisty vyhnal, aby kluci netrhali ovoce. Později se hrálo na Kysilkově louce. Krásenští fotbalisti měli svoji hymnu: „Ty krásenští fotbalisti, ty maj peněz dost, merunu maj roztrhanou a kapitán je bos.“ Všechny zápasy odehrál kapitán bos, protože otec mu nedovolil hrát v botech. V těch letech byla nouze, šetřilo se, peníze se vydělávali velmi těžce. V pozdějších letech odešel Václav Pechanec do kláštera. Po roce 1948 komunisté kláštery zavřeli a pan Pechanec se vrátil, později se oženil a žil v Litomyšli.“

Tělovýchovná jednota byla založena 11. října 1966. Před jejím založením se budoucí členové dohadovali, zda založí TJ či Sokol. Shodli se nakonec na Sokolu kvůli větší prestiži této organizace, založení Sokola jim však bylo na okresní organizaci ve Svitavách nedoporučeno a bylo jim doporučeno založit Tělovýchovnou jednotu.

Seznam zakládajících členů je těžké sestavit, nicméně jako hlavní osoby v prvních letech existence Tělovýchovné jednoty musíme jmenovat Stanislava Fulíka (v březnu 1967 vyjel na mistrovství světa v ledním hokeji do Vídně, odkud se již nevrátil a později emigroval do Austrálie), Annu Boštíkovou st. (tehdejší ředitelka školy na Horním Újezdě, její iniciativou se začaly děti scházet na cvičení v tělocvičně školy, podporovala sportovní aktivity v obci), Ladislava Dvořáka a Josefa Stráníka, který se zúčastnil 1. listopadu 1967 okresní konference ZTV ve Svitavách. Díky této jeho aktivitě bylo TJ bezplatně poskytnuto tělocvičné nářadí.

Jedním z cílů nově založené TJ bylo cvičení dětí do 5. třídy, které se konalo v tělocvičně v budově základní školy na Krásňovci. Hlavním důvodem bylo, že děti se po skončení vyučování ve škole rozprchly po vesnici a neměly žádnou aktivitu na odpoledne. Cvičení bylo rozděleno zvlášť na dívky a chlapce. Chlapce cvičili Alois Vomočil a Václav Kůta, dívky Božena Kučerová a Marie Pohorská (Horní Újezd 95). Cvičitelé neměli s cvičením dětí žádné zkušenosti, jezdili proto na školení do Poličky. Zajímavá je provázanost cvičitelů s JZD Horní Újezd, kdy cvičitelé byli zaměstnáni v tomto podniku a vedením podniku jim bylo umožněno chodit cvičit v pracovní době. Můžeme tedy mluvit o tom, že JZD tělovýchovu na Horním Újezdu aktivně podporovalo.

K 1.11. 1967 měla TJ Horní Újezd měla 22 členů. První cvičitelské průkazy získala zakládající členka Marie Pohorská, dále pak členové Stanislav Fulík a Ladislav Dvořák. Činnost TJ Horní Újezd byla zaměřena na tělovýchovu, odbíjenou a stolní tenis. Členové se scházeli v Kulturním domě Horní Újezd v místnosti klubovny. První výroční schůze TJ Horní Újezd se uskutečnila 25.1.1967 v Kulturním domě. Na této schůzi byl ustanoven jeden delegát na okresní konferenci ČSTV, která se konala ve Svitavách. Stal se jím Josef Stráník. Majetek Tělovýchovné jednoty Horní Újezd činil 3913 Kčs.

TJ také pořádala ve škole turnaje ve stolním tenise pro dospělé, kterých se účastnili pouze místní. Vše, co bylo v rámci TJ zapotřebí udělat, se dělalo svépomocí, materiál se vždy podařilo někde sehnat, nebyly tedy potřeba žádné finance. I proto TJ nepořádala žádné zábavy. V roce 1968 činnost TJ ustala. Po založení fotbalového oddílu v roce 1969 se činnost TJ soustředila výhradně na kopanou.

Dne 25. května 1969 byl v TJ Horní Újezd založen oddíl kopané. Hlavní zásluhu na tomto počinu měl člen Adolf Vejrych, který už není aktivním členem TJ Horní Újezd. Oddíl měl jedno družstvo žáků s počtem 24 členů a jedno družstvo dorostu s počtem 11 členů. Oddílovými barvami byly zvoleny modrá a žlutá. První přátelské zápasy oddílu byly sehrány v okolních obcích, protože na Horním Újezdě nebylo vybudováno fotbalové hřiště. První utkání na domácím hřišti bylo sehráno na hřišti před Kulturním domem Horní Újezd 10. října 1969 v 15,45 hodin. Soupeřem byl tým z Proseče a domácí utkání vyhráli 7:0. Toto hřiště bylo ve svahu a svými rozměry neodpovídalo pravidlům kopané. Proto bylo přistoupeno k terénní úpravě. Dne 15.11.1969 byla část svahu vybagrovaná za pomoci Jednotného zemědělského družstva (dále jen JZD) Horní Újezd. Ani po těchto úpravách nebylo dosaženo požadovaného rozměru hřiště. V červnu 1969 byla uspořádána první taneční zábava, kterou organizoval pouze fotbalový oddíl TJ Horní Újezd. Výtěžek byl věnován na zakoupení žákovských dresů v hodnotě 495 Kč. 20. prosince 1969 došlo k úplnému rozpadnutí výboru TJ Horní Újezd. Byla to reakce na události bouřlivého roku 1968. V roce 1969 také emigroval jeden z prvních členů Stanislav Fulík, který žije dodnes v Austrálii. Oddíl kopané uspořádal 31.12.1969 první Silvestrovskou zábavu. Majetek TJ Horní Újezd v té době činil 4246 Kčs. K 31.12.1969 měla TJ Horní Újezd 41 členů, z toho 12 dospělých a 29 dětí. Zásluhou Adolfa Vejrych byla roku 1970 zaktivizována činnost TJ Horní Újezd. Stal se předsedou výboru, jenž byl zvolen 19.1.1970. Místopředsedou se stal Ladislav Chadima.

Jelikož v této době hrálo 9 hráčů za Sokol Sebranice, uvažovalo se, že by mužstvo TJ Horní Újezd hrálo pod hlavičkou Sokola Sebranice jako jeho „B“ tým. Výbor TJ Horní Újezd ale rozhodl, že se družstvo přihlásí jako samostatný tým do Okresního přeboru 4. třídy Svitavska. Důvodem toho byla snaha upevnit činnost TJ Horní Újezd v obci Horní Újezd a také reprezentovat svůj oddíl. 22. února 1970 uspořádala TJ Horní Újezd lyžařské závody u Kulturního domu Horní Újezd. V průběhu jara 1970 se začal tvořit kolektiv oddílu kopané, který v té době také sehrál několik přípravných zápasů. Prvním oficiální akcí, které se oddíl kopané TJ Horní Újezd zúčastnil, byl sportovní den v sousedních Sebranicích. Účastnily se mužstva TJ Horní Újezd, domácí Sokol Sebranice, Sokol Rudno (okres Žiar n. Hronom) a TJ Voznica (okres Žiár n. Hronom). Tým z Horního Újezda skončil na 3. místě. Dne 23. srpna 1970 sehrálo mužstvo TJ Horní Újezd první mistrovský zápas 4. třídy Okresního přeboru v kopané na hřišti v Cerekvici nad Svitavou. Hosté zvítěli 3:1. Podzimní část byla úspěšná, TJ Horní Újezd skončil na 2. místě tabulky se 12 body a první Rychnov u Moravské Třebové měl bodů stejně. Mužstvo vedl jako trenér Adolf Vejrych, kapitánem byl Josef Lipavský. Vzhledem k tomu, že na Horním Újezdě stálo nebylo hřiště, které by mělo na kopanou vhodné rozměry, tým TJ Horní Újezd sehrál domácí zápasy na hřišti ve vedlejší obci Desné na hřišti u střediska JZD Desná. V roce 1970 bylo do soutěže přihlášeno také družstvo žáků, které se ziskem 4 bodů obsadilo 6. místo okrsku Litomyšlska. Tuto soutěž v té době hrálo celkem 10 mužstev. K 31.12.1970 měla TJ Horní Újezd 68 členů, z toho 21 dospělých a 47 dětí. Majetek TJ Horní Újezd činil 11972 Kčs.